Více o projektu

Postup řešení

Analýza makroekonomických modelů založených na analýze časových řad u hlavních komponent ovlivňujících tvorbu cen v jednotlivých článcích výrobkové vertikály.
Projekce vývoje tvorby cen.
Modelování vývoje cen na výrobkové vertikále pomocí modelů meziodvětvové analýzy, resp. dynamizovaného modelu lineárního programování.
Vytvoření SW podpory pro řešení modelů.
Prezentace a komunikace s uživateli formou interaktivního portálu.

Výstupy projektu:

Hlavním výstupem projektu bude model v podobě webové aplikace podporující schopnost zemědělců adaptovat se na změny ve vnitřním a vnějším prostředí, které mají významný dopad na podnikání v oblasti produkce vepřového masa. Prostřednictvím interdisciplinárního přístupu model umožní simulovat nejen vlivy tržních rizik, ale taktéž simulaci dopadů netržních fenoménů na proces tvorby cen v rámci vertikály vepřové maso. Takový přístup je významný zejména z důvodu multifunkčního charakteru zemědělské výroby v podmínkách EU. Konkrétně bude model zahrnovat následující:

Postup jak zpracovávat informace o cenách ve výrobkové vertikále potravin, aby je mohli využívat malí a střední podnikatelé v zemědělské prvovýrobě při jednání s ostatními účastníky výrobkové vertikály potravin.
Identifikaci dat, která mohou predikovat vývoj k asymetrii tvorby cen při průchodu vertikálou.
Predikci událostí, které mohou nastat na základě korelace s událostmi v minulých obdobích.
Modelování (simulace) “ideálního vývoje” cen v jednotlivých článcích výrobkové vertikály, který by zajišťoval tržní rovnováhu.

V rámci řešení projektu budou též vypracovány:

Benchmarking: identifikaci příkladů nejlepší praxe.
Případové studie: ilustrace využití informací o vývoji cen ve výrobkové vertikále potravin při jednání prvovýrobců s dalšími účastníky potravinového řetězce.
Odborné články.

Více o projektu

Evropský potravinový řetězec dosahuje nižšího růstu produktivity a zavádění inovací než ostatní ekonomická odvětví. Potravinářská výrobková vertikála je v Evropě silně fragmentována. Tuto fragmentaci umožňují i rozdílné intervenční zásahy vlád při vytváření tržní rovnováhy. Vývoj cen u jednotlivých článků výrobního řetězce se proto liší i v jednotlivých státech EU a stává se jednou z příčin nižší produktivity a zavádění inovací.

Evropská komise (2016) formulovala pro řešení výše uvedených problémů 5 opatření:

posilování konkurenceschopnosti,
podporu hospodářské soutěže a ochrany spotřebitele,
řešení rozdílů v regulaci,
zvýšení transparentnosti cen a
potlačení možné spekulace na budoucích trzích.

Trhy jsou transparentní, pokud dodavatelé a spotřebitelé mají informaci o počtu dodavatelů, konkurentů a spotřebitelů, cenách produktů a procesů a smluvních podmínkách. V případě transparentního trhu spotřebitelé uspokojují své potřeby při nákupu potravin odpovídající kvality za konkurenceschopnou cenu. Zde se setkávají s výrobci, kteří prodávají potraviny odpovídající kvality za rovnovážnou cenu.

Větší transparentnost tvorby cen ve výrobkové vertikále potravin může podpořit schopnost výrobce reagovat předvídavě a pružně na změny cen vlastní komodity, resp. i na změny cen v okolí vertikály. Budou moci reagovat pohotověji na změny cen v jednotlivých článcích výrobního řetězce, a to např. úpravou smluvních podmínek či změnou partnerů, popř. aktivním vstupem do jiné části výrobkové vertikály, atd. Pokud budou účastníci trhu lépe rozumět procesu vytváření cen v jednotlivých článcích výrobního řetězce, mohou být úspěšnější ve vyjednání s partnery v individuálním styku i na burzách.

Předkládaný projekt reaguje na opatření EU č. 4. „zvýšení transparentnosti cen“. Na základě sledování cen v celé výrobkové vertikále a chování výrobců a spotřebitelů, se v projektu vytvoří metodické materiály a návody, které umožní poskytovat výrobcům lepší informace o tvorbě cen v jednotlivých článcích výrobkové vertikály potravin. Zemědělci a zpracovatelé zemědělských komodit mají k disposici zpravidla jen konečnou cenu produktu na své úrovni výrobkové vertikály. Budou-li znát informace i o dalších cenách, jejich tvorbě a dynamice v celém potravinářském řetězci, budou schopni přijímat kvalifikovanější rozhodnutí.

Projekt se soustředí pouze na oblast České republiky. Pro řešení projektu byla zvolena komodita vepřové maso. Metodické materiály budou zaměřeny pro potřeby malých a středních zemědělských podniků.

V projektu se bude sledovat vývoj cen ve výrobkové vertikále od ceny prvovýrobce až po cenu spotřebitelskou. Budou identifikovány a analyzovány příčiny asymetrie v tvorbě cen v rámci výrobkové vertikály. Určí se indikátory predikce příštích událostí, vedoucích k asymetrii při tvorbě cen. Výsledkem bude metodika tvorby a distribuce informací o vývoji cen v celém potravinovém řetězci pro malé a střední podnikatele v zemědělství.

Pro řešení se použijí makroekonomické modely založené na analýze časových řad u hlavních komponent ovlivňujících tvorbu cen v jednotlivých článcích výrobkové vertikály. Pomocí časových řad se provede projekce vývoje tvorby cen.

Průběh událostí na jednotlivých úrovních výrobkové vertikály se zobrazí pomocí stochastických procesů, zjistí se podmínky stacionárnosti, vyšetří se vzájemné korelace, resp. autokorelace u nerovnovážných, asymetrických událostí. Analýza stability se provede pomocí markovských řetězců.

Ještě více informací –Transparentnost cen v zemích EU

Ceny potravin rychle rostou. V roce 2015 se FAO cenový index potravin zvýšil o 11 % ve srovnání s předchozím rokem. V roce 2016 to bylo již 37 % v porovnání s prosincem 2006. Dle Světové banky se za posledních 7 let zvýšily ceny potravin o 83 %. Důvody tohoto prudkého nárůstu jsou známé: neúroda některých plodin, orientace na biopaliva, vyšší poptávka po potravinách v Číně a jiných zemích způsobená rostoucí životní úrovní, atp. Prudký výkyv cen a neschopnost výrobců, zpracovatelů a obchodníků na ně vhodně reagovat zapříčinily vstup vlád do přirozené tvorby cen a narušení dlouhodobé tržní rovnováhy. Existují však obavy o další růst cen potravin. Životaschopnost evropského zemědělství se oslabuje. V letech 2010 až 2014 zanikl větší počet zemědělských podniků a dochází ke snižování výměr orné půdy. Další předpokládaný nárůst cen může poškodit kupní sílu obyvatelstva, a to zejména u nízkopříjmových skupin.

Zároveň vznikají vysoké rozdíly mezi cenami prodejců a cenami zemědělských prvovýrobců. Schopnost obchodníků absorbovat bez újmy zvýšení velkoobchodních cen potravin je známkou toho, že je obchod stále ziskový. To znamená, že jsou veliké a neúměrné rozdíly v cenách mezi výrobci a proces tvorby cen v potravinovém řetězci je nevýhodný pro spotřebitele.

Předkládaný projekt reaguje na opatření EU č. 4. „zvýšení transparentnosti cen“. Na základě sledování cen u dvou vybraných výrobků v celé výrobkové vertikále a chování výrobců a spotřebitelů, se v projektu vytvoří metodické materiály a návody, které umožní poskytovat výrobcům lepší informace o tvorbě cen v jednotlivých článcích výrobkové vertikály potravin. Zemědělci a zpracovatelé zemědělských komodit mají k disposici zpravidla jen konečnou cenu produktu na své úrovni výrobkové vertikály. Budou-li znát informace i o dalších cenách, jejich tvorbě a dynamice v celém potravinářském řetězci, budou schopni přijímat kvalifikovanější rozhodnutí.

U komodity se rozlišují krátké výrobkové vertikály (např. čerstvé maso) a dlouhé výrobkové vertikály (např. šunka). Obě komodity jsou ekonomicky významné a obchodovatelné na velkoobchodní i maloobchodní úrovni. Tyto komodity však zůstávají vstupem i pro další články vertikály. Prasata končí ve stovkách masných výrobků. Ceny komodity jsou vázány i na světový trh. Významnou roli v zásobování potravinami, diferenciaci výrobků a zavádění inovací hrají malí a střední podnikatelé (výrobci i zpracovatelé). Kulturní fragmentace Evropy poskytuje velké množství přístupů při zpracování potravin a potravinářských výrobků. Tyto odlišující se podniky jsou ale ohroženy požadavky na standardizaci i zvyšujícím se tlakem na snižování cen. Lepší informovanost o tvorbě cen ve výrobkové vertikále posílí jejich schopnost jednání a vyjednávání.

Změna cen mezi prvovýrobcem a spotřebitelem se projevuje postupně v různých článcích výrobkové vertikály potravin: primární výroba – zpracování – logistika - prodej. U komodity vepřové maso lze uvažovat např. následující transfer ve výrobkové vertikále: produkce obilovin → cena obilovin → produkce prasat a výkrm → cena prasat → jatky → cena jatečního kusu → zpracování masa → cena masa → balení výrobku → cena hotového výrobku → obchod → spotřebitelská cena. Při posuzování vlivu změny cen zemědělského prvovýrobce na konečnou spotřebitelskou cenu je třeba projít celou výrobkovou vertikálu. V rovnovážném tržním prostředí by se malá změna v jedné části výrobního řetězce měla projevit analogicky jako i malá změna v jiné části řetězce; průběh změny je symetrický. Pokud je průběh změny asymetrický: 1) ve směru výrobce spotřebitel, nebo 2) ve směru spotřebitel výrobce, dochází k tržní nerovnováze.

Zasahuje-li stát, zpravidla nenastolí tržní rovnováhu, jenom změní orientaci asymetrie trhu.

Do vertikálního procesu změny cen zasahují i horizontální vlivy od výrobců a obchodníků z jiných států. Může se projevit i vliv jiné, relativně nesouvisející výrobkové vertikály. Je zřejmé, že pouze rovnovážný trh zajišťuje zisk všem součástem výrobkové vertikály.

Ještě více informací – Problém rovnováhy cen v tržním prostředí

Problematikou rovnováhy cen v tržním prostředí se zabývají politikové, problematice je věnován široce založený výzkum. Jedná se o komplexní problém, transparentnost cen na segmentech výrobního řetězce je jeden z jeho dílčích problémů. Řešitelé se problematikou větší transparentnosti cen v potravinovém řetězci zabývali již dříve v rámci přípravy výzkumného evropského projektu FP7, plánovaného univerzitami a výzkumnými ústavy z Holandska, Velké Británie, Belgie, Řecka, Švýcarska, České republiky a Slovinska. Pro tento projekt byly provedeny dílčí přípravné studie a místní šetření v zúčastněných zemích, metodika řešení projektu byla vypracována ve spolupráci se všemi řešiteli. Zkušenosti z přípravy tohoto projektu a metodické postupy budou využity i v předloženém projektu, který se soustřeďuje na region České republiky.

Tvorba cen je jedním z faktorů, které ovlivňují výkon potravinového řetězce. EK (2012) došla k závěru, že jsou čtyři příčiny selhávání výkonu řetězce:

Růst produktivity a inovace v zásobování potravinami v EU je nižší než v USA.
Potravinový řetězec je fragmentovaný, v celé EU stále existují velké rozdíly ve vývoji cen potravin, a to jak u výrobce, tak na spotřebitelské úrovni. Jazykové rozdíly a různost obalových materiálů mají za následek, že velkoobchod je organizovaný na národních úrovních.
Existují rozdíly v předpisech (prodej pod náklady, regulace cen, otevírací doba, apod.
Existuje velká nerovnováha ve vyjednávacích posicích dodavatelů a prodejců, je omezena přirozená soutěž výrobců i prodejců (platí především pro neznačkové potraviny, chléb, ovoce, zeleninu; vznikají nákupní aliance, kartely, uzavírají se exkluzivní smlouvy, apod.).